TAJEMNO - Paranormální jevy.

..také se připojuji,přečetl jsem to celé od A až po Z,se zadrženým dechem,stačí mi i to,že je to třeba PŔED umíráním krásné,nikdo nechce odcházet v bolestech,říká to zde jasně,neříká,že mozek nefungoval,nebo ,že je tam ráj a andílci a zesnulá babička,ponechal si reálný postoj s čímž máš ty Řehoři velký problém,ty budeš raději odpůrce,abys byl chvilku COOL,ale moc nejsi

možné je všechno,každý...Tak určitě, každý den přežitý ve zdraví dobrý. Vše má skutečně nějaký smysl, jeho určování a přiřazování je vlastně jednou z hlavních funkcí mysli, ale nebudu to dál rozvíjet, teď se to asi moc nehodí. Dík za pozoruhodnou výpověď.

Už to je velmi krásné,že můžete žít,ten dar,sám o sobě.

možné je všechno,každý...nádherný příběh děkuji,že jste tu byl řekl nám o tom,svůj názor jsem si již udělala s rose rozhodně nesouhlasím,ale to je můj názor,udělejte si každý svůj...

Mám takový blbý pocit, že...možné je všechno,každý máme svůj příběh,jak už jsem napsal,nechám posouzení jen na vás,když něco cokoliv,prožije člověk na vlastní kůži je to vždy jiné,než když o tom povídá a ten druhý poslouchá,smysl to mělo,ať už je to jak chce a to je pro život velmi důležité,vzít si ponaučení a děkovat,že žijeme,dýcháme a vážit si lidí,kteří při nás stojí,ta nehoda byla v naprostém mžiku,nikdy nevíte,co a kdy se to stane ,důležité je věřit,že vše má nějaký smysl a to já pochopil a za to děkuji,ať už je na té druhé straně potom cokoliv,vlastně i kdyby tam nebylo nic.

v nemocnici,po...Mám takový blbý pocit, že by tady rose mohla mít i pravdu, ale je jasné, že by v tom všem chtěl člověk vidět něco víc, něco k objevování a hlavně naději...co se týče zmiňovaného vraha, každý z nás je individualita a představy máme každý trochu odlišné (třeba sny závisí na i našich vzpomínkách, zkušenostech, interpretaci událostí atp.), takže odchylky se vyskytovat mohou, nicméně určité "vzorce" či "šablony" se měnit nemusí.

Řehoři, tak tohle jde dost...Sorry, no, díky za upřímnost, je to dost abstraktní a suchopárný. Ale musím přiznat, že se mi to zatím z těch všech megalomanských huráteorií zahrnujících Kosmické Jednoty, "bezrozměrné rozměry" a nevím co ještě zamlouvá asi nejvíc, myslím, že s čím menším počtem pojmů si člověk vystačí, tím líp. Ale jasně, nic se nemá přehánět. No nic, v rámci diskuzí už rezignuju na podobné exhibice a budu jen příležitostně glosovat :-)

v nemocnici,po probrání,jsem všem za všechno děkoval,za maličkosti,skoro za to že jsou,jedna mladá sestřička mi řekla,že je to její práce a že nemusím za všechno děkovat,ale děkoval za to,že měla hezké naušnice,nebo že venku padalo listí,to mi zase řekla,že je listopad,děkoval jsem za polévku,musel jsem se naučit poděkovat jen jednou a neděkovat stále za všechno,tak si děkuji pro sebe a jen jednou nahlas,bylo to legrační já nevěděl,že to dělám a že je to špatně,potom to ustalo,ale trvalo to dlouho,nikdo nevěděl z doktorů co to je a proč to dělám,patří to ale k závěrům post.traumatických stavů,,,to já jen pro zasmání

rose má možná pravdu ve své teorii,je to možné co zde píše,já ale zemřel,opustil jsem tělo,srdce netlouklo,nastala smrt,musím se spokojit s tím,co jsem prožil,možná je to jen začátek,co je za tunelem nevím,to už ti co přežili nepopisují,nevím to ani já,je mi líto,koma má prý každý jiné,ale já slyšel,pokud jsem nespal,jak já tomu říkám,chtěl bych věřit,že je za tunelem ráj,jeden vrah popsal kl.smrt,jako hrůzný proces,kdy ho černá temnota roztrhávala,potom to roseho teorii popírá,ale úsudek nechám na vás,jen na vás

ta cesta tunelem,naprosto...To je vážně zajímavý číst od někoho takhle z první ruky... i když to vlastně není důkaz, protože je stále možný, že mozek přestane pracovat a pocity zmizí.

Vtipný je, že největší pámbíčkářka tady vnucuje teorii, že je to halucinačka. Na tohle nemusíš nic citovat, Rose, o této interpretaci se učíme pomalu na základní škole. Ale myslim, že v tom máš trochu guláš. "Špiritismus" je podle tebe komunikace s ďábelskými démony, ale setkání s bytostma světla při umírání, to je prej jenom halucinačka :)

Díky za popis...je to hodně...ano,zcela jiný pohled na život,někteří přímo mluví o tom,že to nejsem já,to ale asi tak nemyslí,před tím jsem kouřil,potom ne,přestal jsem jíst určitá jídla,která jsem jedl,můj život začal být velmi hodnotný a všeho si vážím i maličkostí,drobností,ale všechno co dělám je jako za sklem,už mi to nevadí,naučil jsem se s tím žít,příklad"venku kousla kočka ptáčka,vzal jsem ho domů a dal ho do krabice,věděl jsem,co mám udělat,jak ho zachránit věděl jsem to přesně a to se mi stává,mám reálné přesné postoje a nepochybuji,jako před tím,co mám dělat,naštěstí si toho nemá možnost nikdo všimnout..ale nebude to nic jiného,než ten postoj k životu

No, dobře, něco sem hodím....Řehoři, tak tohle jde dost mimo mě :) Nejsem příznivcem fyzikálních popisů metafyziky, přijde mi to jako zkoušet uzvednout sám sebe taháním za vlasy.

Jinak tam máš hodně pestrou směs myšlenek. Na někerý můžu jen čumět a klást si otázky, co asi znamenaj, k někerým bych měl i námitky. Život není charakterizován jako otevřenej systém. Existuje spousta otevřených systémů, který nejsou pokládaný za živý, vlastně každej pozorovatelnej systém je více či méně otevřenej. Teorie, kerý popisujou život jako proces odvracející termodynamickou rovnováhu, maj zřetelný díry. Např. oheň funguje na podobným principu a málokdo by tvrdil, že je živej.

Asi to nemá smysl celý rozebírat, má to moc širokej záběr.

do nemocnice zamnou přišel...Díky za popis...je to hodně zajímavé....Kromě toho, že se již nebojíš smrti, ovlivnil tento zážitek ještě nějak jinak tvůj život?....

Existuje pro některé z těchto zkušeností lékařské vysvětlení?

Redaktor lékařské rubriky v The Arizona Republic píše: „Při nejvyšším tělesném oslabení, třeba během anestézie nebo v důsledku choroby či zranění, souběžně klesá automatické ovládání tělesných funkcí. Tím jsou z nervového systému uvolňovány neurohormony a katecholaminy. Následkem jsou kromě jiných projevů i halucinace. Když člověk přijde k vědomí, jsou vysvětlovány jako smrt a návrat do života.“ — 28. května 1977, s. C–1; také německý lékařský časopis Fortschritte der Medizin, 1979, č. 41; Psychology Today, leden 1981.

do nemocnice zamnou přišel muž,který mne srazil,usnul mikro spánek,řekl mi kdo je a co se stalo,myslel si,že ho budu nenávidět,až se probudím,opak byl pravdou,řekl jsem"vole to je dobrý"jsme zvláštní kámoši,prostě je to kámoš,který mne poslal do nebe...já mám štěstí,žádné následky tělesné nemám,jen pár jizev.A zkušenost z druhou stranou

ještě ten nejdůležitější pocit ,bych zapomněl napsat,když jsem letěl tunelem,tak jsem věděl,že jsem byl na zemi dobrý a že si to jakoby zasloužím,jednalo se tam o mé vyrovnané já,ta moje energie se ihned spojila s tím světlem,bez problému,potom nastal jakoby smutek,když mne poslala ta energie do prázdnoty,nevěděl jsem přesně proč,to až po probuzení,jsem zjistil,že to bylo koma.Těžko se to popisuje,protože slova to těžko vystihují,některé pocity jsou nepopsatelné..snažil jsem se to přiblížit lidskému pochopení,je nás na světě hodně"takto postižených,ale pocity máme podobné"

A potkal jsi také nějaké...ta cesta tunelem,naprosto osvobozující,najednou je vám jedno,že na zemi zanecháváte milující rodinu,je to zvláštní stav,kdy necítíte tělo,jen tu energii,na konci tunelu jsem viděl rozmazané bytosti podobné andělům,ale spíše rozmazanou enerii,ale zářivě čistou,jeden na mne sáhl a řekl,jako by telepaticky,že nejsem připravený,oživování byl hnusný proces,létání na zem a zase nahoru,prosil jsem,aby to skončilo,že chci být v tunelu a jít dál...že se nechci vrátit,vše jsem si pamatoval dopodrobna,najednou mne ta "bytost"zářivá pustila a já letěl do temnoty a tam jsem si uvědomil,že asi do nebe nejdu,potom jsem vplul do prostoru ničeho a slyšel již lidský hlas,ale bylo to vězení,vše slyšet a nemoci odpovídat,to bylo koma,před sebou jen vesmír pár hvězd,ale jinak temnota,ale také stav,bez tíže,i tam mi bylo fajn,tělo jsem necítil,neodehrává se nikde čas,nevíte jestli je noc,neuvědomujete si čas,nic.Vše si pamatuji s naprostou až astronomickou přesností,jen ne čas,nevím,kdy se co odehrávalo,potom přišla krutá realita,doktor mi svítil do oka a říkal,máme ho.Uvědomil jsem si tělo bolest,světlo,hlas,bylo to hnusné a já plakal,ale vzteky ,nechtěl jsem být na zemi,myslel jsem,že koma bylo tak 1O minut,ale bylo to 3 týdny,po tomto zážitku opadl strach ze smrti,nemám ho,prostě zmizel,ten přirozený strach,je fuč,pak jsem lhal rodině,že jsem rád,že jsem to přežil,to kvuli nim,nebyla to pravda,ale nebyl můj čas,tak jsem tu,teď už jsem rád...

V roce 2OO3,jsem měl...A potkal jsi také nějaké bytosti - známé, neznámé?...Jak jsi vnímal čas?...Věděl jsi zároveň, co se děje s tvým tělem v nemocnici?...Co tě donutilo vrátit se, probudit se z kómatu? Po probuzení jsi si vše pamatoval a pamatuješ dodnes nebo to rychle mizelo jako sen?

V roce 2OO3,jsem měl autonehodu,která mi do života přinesla klinickou smrt,po oživování přišlo koma,které trvalo 3 týdny,těžko se popisuje ta "druhá strana",protože nevíte,zda to bylo tady,to co se odehrálo,nebo již na druhé straně,přečetl jsem potom knihy o kl.smrti a všichni popisují stejný pocit,tunel a na konci světlo,když jsem procházel tunelem byl to nádherný pocit plný lásky,tam cítíte přeměnu energie a jak to s ní je,je to jiná dim.je to krásné

Tak až budeš mít něco, s...No, dobře, něco sem hodím. Inspiroval jsem se teorií strun a novými poznatky ohledně ekvivalence částic a černých děr a vlastně jsem jen pospojoval pár pojmů dohromady. Snažil jsem se pomocí známých pojmů vyjádřit podstatu vědomí, tedy nevymýšlet žádné pomocné rozměry, Kosmické Jednoty atd. Boha a nějaké zázračno tu nehledejte. Nejsem fyzik ani matematik, vzorce po mně nechtějte, spíš to všechno okecávám. Ne, nečekám že to rozlousknu úplně (to nikdy). Je to menší román, tak sorry, že to tu takhle zasírám...
? hmota samotná složena z částic (černých mikroděr), má dvě formy (látkovou – fermiony a polní – bosony), energie vlastností hmoty (obou forem)
? kvantová provázanost je červí mikrodírou (most mezi dvěma částicemi – černými dírami)
? vědomí je složitou sítí červích děr (neurony jsou kromě synapsí spolu spojeny na částicové úrovni stabilními červími dírami: odtud ona podvojnost spočívající v koexistenci vnějších projevů mozkové činnosti a vnitřního subjektivního mentálního světa – qualie, možný příměr k anomálii vody (ta "nepochopitelně" na rozdíl od jiných kapalin v úzkém intervalu teplot při tuhnutí zvyšuje objem – vědomí jedinou konfigurací hmoty, ve které vlnová funkce pozorováním nekolabuje, protože vědomí je vlastně kontinuálním sebepozorováním, proto vědomí není objektem v našem těle, ale kontinuálním projevem vlnové povahy částic tvořících neurony), vědomí je anomální nadstavbou hmoty (povstává z hmoty a časoprostoru, ale zároveň je přesahuje - takto lze možná vysvětlit jevy jako jsou telepatie, prekognice, psychokineze?), po zániku základny (těla) zaniká i nadstavba - vědomí (rozpojují se vazby mezi červími dírami)
? vlastnosti částic vibracemi strun (struny zakřiveným časoprostorem a částice jejich excitačním modem)
? částice (černé díry) časoprostor zakřivují, struny toto zakřivení reprezentují (struny jsou „zvrásnělým“ časoprostorem)
? částice tedy jakýmisi tóny, které vydávají různě rozvibrované struny (de facto tedy existují jen ve vědomí pozorovatele – viz příměr vibrace vzduchu vs zvuk), bez vědomého pozorovatele jen různě vibrující struny, vibrace se v pozorovateli manifestují jakožto hmota (kolaps vlnové funkce)
? informace je ona „odlišitelnost“/rozdíl jedné vibrace od druhé
? funkcí existence vědomí je přiřazení smyslu různě vibrujícím strunám v časoprostoru prostřednictvím zpracovávání a interpretace těchto informací
? maximální rychlost v časoprostoru světelná, pro samotný časoprostor neplatí („pojistka“ proti vystoupení z časoprostoru)
? v uzavřeném systému (interaguje s okolím jen výměnou energie, ne hmoty) se entropie (neurčitost uspořádání) vždy zvyšuje a informace (určitost uspořádání) „ubývá“ („šifruje se“), v otevřeném (dochází k výměně energie i hmoty s okolím) tomu tak není (např. živé organismy), v otevřené soustavě nemůže nastat termodynamická rovnováha
? entropie stoupá s poklesem informace (vibrace strun ustávají, blíží se rezonanci popř. úplnému útlumu – moment nejvyšší entropie a nulové rozdílnosti vibrací strun), vesmír samotný zřejmě uzavřený systém, tzn. že vše směřuje k maximalizaci entropie a tepelné smrti

...říkám si,co by se mi asi ještě vyrojilo a pospojilo v palici, kdybych si dal pořádnej matroš...