Prija byla teprve dvanáctileté děvče když se ocitla v jednom z nevěstinců v
indickém Dillí. "Myslela jsem, že jdeme do kina, ale pak jsem si
uvědomila, že po mně chtějí špatné věci," svěřuje se tato
Nepálka, které je dnes už 21 let. Rodina ji nechala odvléct ze
zbídačené nepálské vesnice pod slibem, že bude dělat služebnou.
Nejslavnější ticho mělo svou premiéru 29. srpna 1952 ve Woodstocku, malém, teprve později tak proslaveném městě dvě hodiny jízdy severně od New Yorku. Pianista David Tudor vstoupil na jeviště koncertní síně Maverick a přišel k velkému pianu. Zavřel víko a utišil tak nástroj. Posadil se na stoličku, otevřel partituru, připravil stopky a založil ruce. Skladba Johna Cage 4´33´´ právě začala.
Slyšel jsem smutný příběh o paní, která byla nešťastná ze svého života. Zůstala sama bez manžela a byla ve finanční krizi. Nějaká její známá jí tvrdila, že musí platit za karmické zákony. Musí je splatit. Skočila z okna v domnění, že v příštím životě se bude mít lépe. Pěkná blbost. Stačilo jen málo a lidský život byl zachráněn.
V dnešní době se všichni ohání pojmem láska, hlavně v duchovním světě. Říkám si: "Dá se to nazvat slovy?" Pozoroval jsem pejska. Ten má obrovskou radost. Skáče, vrtí ocasem a člověk přesně cítí a ví. Malé děti to umějí perfektně. Je to jejich spontánnost. Proto se stává, že jim dospělí lidé někdy moc nerozumí. Starší člověk se vlivem doby, situace, politických a morálních kodexů uzavřel. Jsou i výjimky. Pozná se to na krásných, čistých očích.
Stránky
- «
- ‹ předchozí
- …
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- následující ›
- poslední »