Příběh paní Heleny: Alzheimer ničí i lidi kolem

14.3.2012 00:01
Napsal život

Paní Helena pracovala celý život jako úřednice. Odchodem do důchodu přišla o každodenní povinnosti i společenské kontakty. Manžel měl své koníčky, a ona zůstávala často sama doma. Trávila dny u televize a domácími pracemi. Po dvou letech přibrala 12 kg a pohyb se pro ni stával čím dál obtížnější. Začala mít výrazné problémy s vyjadřováním, nemohla najít správná slova, hlavně cizí či méně frekventované výrazy. Horšila se jí paměť.

Na nákup chodila vždy s lístkem, jinak něco zapomněla a musela se vracet. Měla obavy z vaření či pečení, protože opakovaně pokazila oběd či zákusek, když nepřidala správnou ingredienci nebo zapomněla vypnout troubu. Stávala se nejistou a podrážděnou. Přibývaly konflikty s manželem. Dohadovali se, zda si to či ono řekli nebo ne.

V té době paní Helena potkala svoji dávnou spolužačku. Vlasta vypadala báječně! Vkusně oblečená, usměvavá, v dobré kondici. Vyprávěla Heleně o svojí matce, která se léčila s Alzheimerovou chorobou. Líčila její příznaky od počátku onemocnění až do současného pokročilého stadia. Maminka byla schopna mluvit o svém mládí, ale nevěděla, co bylo před chvílí. Dokola se ptala na to samé. Někdy chtěla jít domů za rodiči, kteří byli dávno mrtví. Bylo zbytečné něco jí vysvětlovat, protože si vysvětlení nezapamatovala a Vlasta se tím jen stresovala. Maminka přestala udržovat osobní hygienu, veškerá péče zůstala na Vlastě. Vlasta vyprávěla, jak pro ni bylo těžké přijmout maminčinu změnu, jak se těžko vyrovnávala s každým zhoršením. Zpočátku její problémy považovala za součást běžného stárnutí. Zlobila se, když něco udělala špatně nebo vůbec. Bohužel až pozdě pochopila, že jde o závažnou nemoc. Hroutila se z péče o milovanou matku, byla nevyspalá, začala užívat sedativa. Cítila, že i její paměť se zhoršuje, všechno jí trvalo déle, dělala chyby. Pak si jednoho dne řekla: „Dost!“ Rozhodla se, že udělá maximum pro to, aby se vzchopila, nepotkalo ji něco podobného a jednou se nestala přítěží pro svoje děti. Maminku začala 3x týdně vozit do denního stacionáře pro postižené s demencí, sama se přihlásila na cvičení a do různých kurzů pro seniory. Nechala se vyšetřit u praktického lékaře, začala užívat lék na zjištěný vysoký krevní tlak a lék na podporu mozkových funkcí. Opustila své oblíbené smetanové omáčky a knedlíky, začala se stravovat racionálně s využitím různých obilovin a zeleniny. Aktivity jí přinesly nové přátele a motivaci pro další péči o sebe. Maminku si odpoledne vyzvedávala ze stacionáře v dobré náladě a pohodě.

Vlastin příběh Heleně otevřel oči. S její pomocí i Helena zvládla od základu změnit svůj stávající způsob života. Začala se opět cítit sama sebou, získala zpět ztracené sebevědomí a znovu začala prožívat radost ze života.

Více informací můžete najít na www.poruchypameti.cz.

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

Alzheimer je pkná potvora, moje babička ho má už v posledním stadiu
Zuzka  |  14.3.2012 16:24

jenom dieta v prevenci nebo léčbě Alzheimerovy choroby nepomůže. Nutné...
vanessa  |  4.2.2013 23:52

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *