Potkala jsem monstrum

13.3.2012 00:01
Napsal život

Exkluzivní rozhovor s uniklou obětí sériového vraha.

Může se to stát každé ženě. Potkáte muže, který vás okouzlí. Domluvíte si schůzku na odlehlém místě. A pak se vám najednou  stane, že se váš vysněný idol promění v monstrum.  Jak sděluje Sheila Isenbergová ve své knize Ženy, které milují muže, kteří vraždí, vrah je často podvodník, který dokáže ženu získat manipulací a lží. Každá žena naslouchá tomu, co chce slyšet. Bude-li chtít slyšet, že její vyvolený je věřící, uslyší to od něj. Touží-li po galantním dvoření, bude ho mít. Někteří vrazi mají neuvěřitelné charisma a vynikají velkým sebevědomím. Narcistická a asociální povaha je vede k tomu, že ignorují společenské konvence. Věří si a snadno zapůsobí na vnímavé ženy, aby jim také věřily. Víra některých okouzlených žen bývá opravdu slepá.

Zní to neuvěřitelně, ale spousta mnohonásobných vrahů, kteří se dopouštěli brutálních zločinů, měla v době svého odsouzení alespoň jednu milenku.

Nabízí se otázka: Když zabili a byli zadrženi a potrestáni, vraždili by znovu?  S velkou pravděpodobností ano.

Příkladem je rakouský sériový vrah Jack Unterweger.  

Sérioví vrazi 

Sériová vražda znamená zabití  tří nebo více lidí v období delším než 30 dnů s dostatečným časem na rozmyšlenou. Toto období klidu může trvat týdny, měsíce nebo i roky. 

V typologii sériových vrahů je zřejmé, že ne všichni sérioví vrazi jsou stejní a někteří zabíjejí z jiných důvodů, než je sex. Někteří jednají systematicky, jiní náhodně. Osobnosti vrahů spadají  do různých kategorií: osobnost psychopatická, narcistická, sadistická, paranoidní, antisociální, schizoidní apod. 

Nutkání vraždit, které bylo u sériových vrahů zaznamenáno,  představuje hnací sílu pro opakovaná zabíjení. Většina sériových vrahů nicméně umí rozeznat dobré od špatného a nejsou obětmi neodolatelných popudů.

Hohnes a Holmes rozlišují vrahy  na zabijáky z chtíče a vrahy, které motivuje zabijácké vzrušení. Pro sériové vrahy z vášně je konečným cílem sexuální uspokojení. Důležitou součást samotné vraždy je sex, a to dokonce i když je oběť mrtvá (nekrofilie je běžná). Druhý typ vrahů rovněž vyhledává potěšení, ale dosahují jej aktem dominance a kontroly nad samotnou obětí. Jakmile je oběť mrtvá, jejich zájem se vytrácí. 

Případ Jacka Unterwegera  

V roce 1991 se  policejní složky na dvou světadílech usilovně snažily vypátrat sériového vraha, aniž by věděly, že hledají téhož muže. Počínaje 20. červnem byla v Kalifornii během dvacetidenního období nalezena těla tří prostitutek. Vraždy sdílely tajemnou podobnost: všechny dívky byly uškrceny svou vlastní podprsenkou, utaženou charakteristickým uzlem. Nahá nebo napůl svlečená těla byla odhozena v odlehlých venkovských oblastech.

Podobnou bezradnost sdílela  i policie na druhém konci světa, v rakouské Vídni. Od období na přelomu roku byly zdejší vykřičené čtvrti paralyzovány strachem: během pěti měsíců byly uškrceny čtyři prostitutky. Policie jen zdráhavě připouštěla, že má co do činění se sériovým vrahem,  tedy s něčím, co v této zemi dosud neznali. Penzionovaný detektiv, který žil v Salzburgu, byl znepokojený zprávami z novin. Kontaktoval policisty a připomněl jim vraždu dělnice z r. 1973; případ, který tehdy vyšetřoval.  V době, kdy shromáždil dostatek důkazů, aby obvinil svého hlavního podezřelého, si tento muž již odpykával doživotní trest za jinou vraždu, takže detektivovi bylo nařízeno, aby svůj případ odložil. Nyní bývalý detektiv učinil znepokojivý objev: Jack Unterweger byl na svobodě. Zločinec, který byl po svém usvědčení v roce 1975 popsán vězeňským psychologem jako “nesmírně agresivní se sexuálně sadistickou perverzí... nenapravitelný.“ Toto hodnocení končilo hrůznou předpovědí: “Recidivitu lze očekávat s jistotou.“

A navzdory tomuto varování se Unterweger, nyní ve věku 38 let, volně procházel na svobodě a byl oslavován jako menší celebrita.  V době svého pobytu za mřížemi v sobě objevil opravdový literární talent: stal se autorem her, povídek, básní a také své autobiografie. Vídenští literáti Jacka vyzdvihovali jako vzor napraveného zločince a vedli kampaň za jeho propuštění. Došlo k němu v září 1990. Propuštěný vrah se záhy začal  objevovat v rozhlase, v TV, i v tisku. Stal se novinářem a své vraždy ve vídeňských vykřičených čtvrtích dokázal popsat z jedinečné perspektivy. Jeho rozhlasové rozhovory s policejními důstojníky a prostitutkami měly slušný ohlas.  Bezpečnostní složky později zjistily, že Unterweger zabil v prvním roce po svém propuštění v Rakousku šest prostitutek.  A nevraždil pouze v Rakousku.

14. září 1990 se mladá žena z Prahy jménem Blanka Bočková vyřítila z baru po hádce se svým přítelem. V témže okamžiku, na druhém konci Václaváku, Unterweger popřál svému příteli dobrou noc. Příštího dne bylo Blančino tělo nalezeno uškrcené v lesích.

V létě roku 1991 vyslal časopis Unterwegera, aby napsal o prostituci v Los Angeles. Krátce poté, co přijel do Kalifornie, začaly tamější nevěstky  umírat. Podobně i  Jackův návrat do Rakouska se časově shodoval s prudkým nárustem zabíjení ve vídeňských vykřičených čtvrtích. Mladá prostitutka z Graze vylíčila policii, jak jí klient zavezl do lesů, zaplatil jí, pak ji nasadil pouta, ale z nevysvětlitelných důvodů ji propustil. Díky jeho SPZ označené jménem - JACK I - policie neměla problém vysledovat řidiče.

Jack Unterweger byl nakonec obviněn z vražd 11 žen ve třech zemích, usvědčen a odsouzen k doživotí bez možnosti propuštění. V rozmezí kratším než 24 hodin se oběsil na provaze z tkaniček a  šňůry z teplákové soupravy. Způsob smrti definitivně vyvrátil pochybnosti o jeho vině: komplikovaný uzel, který použil, se shodoval s tím, kterým byly uškrceny prostitutky. 

Oběť, která unikla 

Leslie mohla být dvanáctou známou obětí rakouského sériového vraha. V roce 1991 pracovala jako prostitutka ve West Hollywood.

“Byla páteční noc, když jsem  dorazila na své obvyklé místo na rohu ulice, kde jsem stávala,“ vzpomíná Leslie. “Vtom jsem spatřila  muže, jak kráčí po ulici mým směrem. Postavil se zády k nedaleké budově. Hned jsem si všimla, jak pěkně byl oblečený. Působil docela přitažlivě.“

Leslie k němu přistoupila. Dohodli se, že si muž zajde  pro své auto, zaparkované o pár bloků dál, a vyzvedne si ji. 

Jaký byl váš první dojem z neznámého muže? 

Zdálo se, jako by se vyhýbal očnímu kontaktu, což působilo zvláštně. Něco mi říkalo, takový malý hlas v mé hlavě,  abych se na tohoho  zákazníka vykašlala, bohužel jsem  tento instinkt v sobě ignorovala. 

Rada: Více důvěřujte své intuici.  Naše podvědomí dokáže často zachytit smysly nepostřehnutelné signály, a tím nás varovat  před nebezpečím.  

Leslie spolu se zákazníkem přijeli  na odlehlé místo v hollywoodských kopcích. Zůstali sedět v autě a chvíli se kochali  pohledem na zářící světla Hollywoodu.

Společnice svému klientovi rozepla džíny a začala ho obsluhovat. Na chvíli přestala, aby si dopřála krátkého oddechu. V tom se náhle muž zcela nečekaně a ve zlomku vteřiny změnil z milého, okouzlujícího společníka v monstrum. V mžiku ji předloktím obejmul kolem krku, vtlačil jí hlavu do svého klína a začal  škrtit. Byla tak nepřipravená a vše se seběhlo tak rychle! Muž byl natolik silný, že veškerá snaha bránit se, vyšla naprázdno. Žena začala prožívat to, co se stává umírajícím:  život se jí promítal v rychlých záblescích jako film.   Myslela na své rodiče a představovala si, jaké to pro ně bude šokující zjištění, až poznají, že zemřela jako uškrcená prostitutka. Pak všechno začalo černat a Leslie se začala modlit k Ježíši a k andělům na nebi, aby ji nenechali takhle umřít.  Náhle násilník jakoby zasažen elektrickým proudem uvolnil své sevření, rovně se posadil a krátce zalapal po dechu. Leslie ho zaslechla, jak si jako by pro sebe šeptá: “Co to dělám?“ Leslie byla schopna se posadit a nabrat dech. Snadno si domyslíte pocit hrůzy, kterou zakoušela, a jak bezvýchodná se zdála její situace. 

“Když se ocitnete v podobné situaci, měli byste zůstat v klidu a ihned k němu  začít mluvit,“ říká Leslie. “Říct mu věci o sobě, aby ve vás viděl osobu a ne předmět. Tohle jsem udělala a upřímně si myslím, že díky tomu jsem dnes naživu. Zeptala jsem se ho, proč to udělal. Řekl mi, že si myslel, že se mu chystám ukrást peníze a utéct, aniž bych skončila s prací,  a že se mu to již předtím stalo.“ 

Nakonec Leslie muže přemluvila, aby ji zavezl  někam, kde bude větší dopravní ruch a více lidí.   Když ji vysadil, zhasl světla, nasadil zpátečku a vycouval. “Když couval,  naše  oči se na pár vteřin střetly a vše, co jsem  viděla, bylo zlo. Měl ten nejchladnější pohled, který jsem kdy v něčích očích viděla. Myslela si, že to  již udělal. Podívala jsem se na čelní poznávací značku, ale chyběla. V několika vteřinách byl pryč.“ 

K smrti vyděšená žena se vrátila domů. Hrůzný zážitek ji připadal  neskutečně fantaskní. Příštího dne ráno pohlédla do zrcadla a viděla, že má krvavě rudé oči. Když vás škrtí,  cévky ve vašich očích prasknou. 

Leslie během let o svém zážitku příliš nemluvila. V roce 2009, kdy žila na Havaji, se jednou potloukala s kamarádkou a něco jí přimělo, aby o příhodě, kterou ve své paměti již dávno potlačila, začala znovu vyprávět. Kamarádka zůstala stát jako opařená. Tato drobná  epizoda Leslie přiměla, aby se pustila do pátrání. Zadala do vyhledávače “rakouský sériový vrah“ a rozklikla jeden z článků o Jacku Unterwegerovi, který obsahoval jeho fotky. Celé tělo jí strnulo a Leslie věděla s naprostou jistotou: to je on!

Leslie o svém hororové zkušenosti napsala podrobnější. Pokud vás zajímá, napište ji na: leslieholden02@gmail.com

Autor: Richard Gilík

 

 

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

kolik zfetovaných magorů cítí potřebu se na tomto serveru zviditelnit.
Je to děs,  |  16.8.2013 19:45

Amen,pravím vám,máte li tady přebiblováno,počkejte v kostele!
Babí  |  17.8.2013 18:51

matka nebes, byla figurou neuzitecnou. Nelze si ji predstavit jako...
Maria,  |  17.8.2013 20:51

Něco na tom je..má se,baba,je vo ni zájem na servru..jak na babu,kurva!!!V...
NO!  |  1.9.2013 06:52

Bendu..monstranci v kostele ,kterou jsem tímto úplně zazdila.živý bůh...
Potkala jsem  |  8.9.2014 06:48

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *