Oteklé koleno

Poté, co jsem byl před půl rokem odmrštěn tím, že to není akutní a první volný termín že je až za tři měsíce, jsem rezignoval. Jenže koleno vytrvalo a tak jsem v září znovu vyrazil na zteč. Protekčně jsem sehnal telefon přímo na konkrétního orthopeda, dovolal se k němu a pokusil jsem se objednat. Vysvětlil jsem mu své potíže a odvolal se na jeho pozvání - před dvěma roky mi rázně utnul podobné potíže se šlachou v kotníku a bodře podotkl, že až to příště bude koleno, ať přijdu. Mám teď dovolenou, zavolejte za týden, doporučil mi. Za týden mne chtěl odmrštit, já se ale nedal a tak mi blahosklonně dovolil, ať to zkusím v úterý předtím, než půjde "na sál". Hne po ránu.

Hned po ránu (již před půl osmou) jsem tam byl a byl jsem druhý. V osm bych byl dvacátý. V kartotéce nemohli najít mou kartu, tak mi vyťukali dvěma prsty na psacím stroji novou kartu, a já čekal. Mimochodem, byl jsem svědkem, jak dvěma ženám velmi neurvale odmítli ošetření: "Paní, já se s vámi hádat nebudu, když jste sem dokázala přijít, tak to akutní není, musíte se objednat, na řadu přijdete tak za dva až tři měsíce!" Jinak řečeno, přijďte, až nebudete moct chodit. Chacha.

Po dvou hodinách mne zavolali, pak doktor odborným zrakem porovnal má kolena, prohlásil, že to je hezký zánět, položil si mne na lůžko, z jedné strany kolena vysál půl stříkačky zelené vodičky po zánětu, do druhé strany píchl nějaké antibiotikum, a bylo to. Pak si mne postavil před sebe, koukl na chodidla a začal výslech: "Pane, vy máte zborcené klenby. Co jste poslední rok dělal?" "Čtyřikrát jsem se stěhoval," odpověděl jsem. "S tím kolenem, proč jste nepřišel dřív? Vypadá to, že už tam máte artrózu!" "Chacha, pane doktore, já se k vám snažím dostat už půl roku! Prý když to není akutní, nemám nárok." "Vám se zbortily klenby," nezareagoval pan doktor, "předepíšu vám ortopedickou obuv. Tohle podepište, tam si zajděte, tam si objednejte... a přijďte se ukázat za dva měsíce. To si to vaše koleno zrentgenujeme a podíváme se na tu artrózu."

Když jsem se ptal, jestli mám koleno šetřit nebo co dělat, aby se ta artróza nezhoršila, řekl, že nemusím dělat nic.
A jak byl v ráži, zavtipkoval: "Do toho kolena jsem vám teď dal supermogul, máte to na dalších 15 000."Jak jsem tak odkulhával z ordinace, potěšeně jsem vychutnával dokonalé potvrzení svého odvěkého dojmu z alopatické medicíny - naši čeští (a slovenští) lékaři jsou prostě jen údržbáři těla. A uvažoval, co myslel tou číslovkou - 15 000 vteřin, dalších korun pro něho od pojišťoven za mé další potíže, nebo kilometrů?

Tak jako vám údržbář v autoservisu opraví nějakou závadu, ale neupozorní vás na možnou další, protože si vás chce pojistit, aby z vás měl pravidelný příjem, právě tak si lékaři např. tím, že své pacienty nechají měsíce čekat (ať už je to vina systému nebo ne, lékaři se s tím velmi ochotně smířili) a zvou si je za další dva měsíce, si připravují další zákroky, proplácené pojišťovnami. Vždyť oni ti řemeslníci a údržbáři našich těl jsou na tom existenčně závislí! Vždyť neoficiálně se ví, že celkem oficiálně sama Škoda uvádí, že auta vyrábí tak, aby se do deseti let rozpadly - aby si lidi museli koupit nové!

Koleno sice nepřestalo bolet za pět minut, jak pak doktor prorokoval, ale nakonec až za 15 hodin. Zaplaťpámbů a pojišťovna za ten supermogul v mém koleně - po půl roce ho můžu ohnout, protože už není oteklé! A už se těším, že za pár let se dožiji téměř sci-fi představy, že totiž po každých 15 000 (kilometrech, nebo korunách?) mi koleno (nebo žaludek, nebo prst, nebo varlata , protože spermií máme nejen my, čeští muži, stále méně) vymění, jako součástku v autě.

Autor: Vlastimil Marek