Můj život změnil pes

18.12.2000 00:00
Napsal život

Byl jsem workoholik, zapřísáhlý starý mládenec a vyznavač dobrého moku a značkových cigaret. Výživu jsem přijímal pouze podle zákona chutě. Na pohyb mi nezbýval čas. Dobré auto mi téměř nahradilo nohy.
Připadalo mi, že žiji spokojený život.

Krátce po mých pětačtyřicátých narozeninách se však poprvé objevila pálivá bolest na hrudi vystřelující do levé ruky. V běhu obchodních schůzek jsem tyto potíže nebral na zřetel. Asi tak za dva měsíce po prvních varovných signálech jsem se ocitl v nemocnici na kardiologii s diagnózou infarkt myokardu.

Po několikatýdenní léčbě mi ošetřující lékař doporučil pozvolný návrat do normálního života, zákaz alkoholu a kouření a mírný pohyb, nejlépe prý chůzi. Představa normálního života se však neslučovala s mým dosavadním podnikatelským tempem. Jak se rychle zbavit svých několikaletých neřestí, jsem nevěděl. A nedovedl jsem si představit, že bych se měl sám někde procházet po parku.

Bylo jasné, že jsem se dostal do bodu, kdy budu muset svůj život změnit, budu - li chtít žít ještě nějaký ten pátek.Své obchodní aktivity jsem omezil. Ostatně již několik let jsem nebyl nucen pracovat kvůli penězům. Ovšem najednou jsem nevěděl, co s volným časem a chuť na skleničku s cigárkem byla veliká.

Kamarádka mi poradila, abych si od ní koupil štěně. Se psem prý budu nucen chodit pravidelně na procházky a nebudu si při tom připadat divně. A tak se stalo. Pořídil jsem si tříměsíční fenku foxteriéra a započal totální přestavbu svého života.

V knihách a od kamarádky jsem se dověděl,že pes nesmí jíst slané potraviny a sladkosti. Kupodivu by neměl jíst ani uzeniny. Mně je doktor též zakázal. A tak jsme neslanou dietu bez sladkých zákusků drželi spolu. Báře kromě libového masíčka, chutnaly i těstoviny, zelenina a ovoce.

Ven na procházku mne Bára vytáhla někdy až třikrát denně. Problém mi dělalo, jak jí vysvětlit, že já smím pouze mírnou chůzi a ne divoký úprk přes park.

Když jsem si nalil skleničku, Bára začala vrčet, když jsem si zapálil cigaretu, tak začala zběsile štěkat. Musel jsem tedy chodit kouřit na chodbu, což mne postupně přestávalo bavit a tak jsem cigarety pomalu, ale jistě omezoval. Dnes se považuji za nekuřáka.

No a největší zásah do mého života udělala Bára letos na jaře, když se seznámila s teriérem Rexem. Našli v sobě takové zalíbení, že já byl nucen začít komunikovat s Rexovou paničkou. Nyní již přes půl roku chodíme na společné procházky ve čtyřech a kdoví, jak dál se změní můj staromládenecký život.

Pan doktor chválí mých shozených osm kil, pokles krevního tlaku i hladiny cholesterolu.

Autor: Karel Hájek, Brno

Související články

Pes léčitelem

3.5.2000 00:00

Přehled komentářů

zobrazit všechny komentáře 

náš pes změní život, jestli se konečně neprobudí a neodstěhuje mi...
mně  |  3.3.2016 17:39

Já bych svého psa nevymenil ani za miliardu. Nikdy.
Dobrý ano,  |  3.3.2016 17:45

Já také ne. Narozdil od většiny lidí je chytrý, hodný a cítím se s...
Souhlas,  |  5.10.2017 06:51

Jaká je šance nebo jak na to, naučit dvouletého kocourka chodit na...
Madla  |  5.10.2017 07:00

Neměl by to být problém. Kočky vždy jsou tam, kde je něo sypkého, kde...
Jana  |  5.10.2017 07:55

zobrazit všechny komentáře

Přidat komentář

 
* *